středa 24. května 2017

Report z Animefestu 2017

Ve dnech 19. až 21. května proběhl na brněnském výstavišti další ročník nejstaršího českého anime conu, Animefestu. Zasazen na začátek zkouškového období, plní tak trochu relaxační funkci. Animefest je totiž komunitní akcí, která funguje především jako místo, kde se mohou setkávat fanoušci asijské kultury z celé republiky (často i Evropy). Unikátní kombinace tumblr trollů, "Free hugs" a živých Pedobear memů, kteří číhají poblíž stánků s loli oblečením. Jde o zážitek značně odlišný od filmových festivalů, tedy akcí, které navštěvuji nejčastěji. Návštěvník se nemusí honit za filmy a spěchat ze sálu do sálu. I velké přednášky jsou z Rotundy streamovány do další místnosti, takže není nutné se mačkat ve vydýchaném sále.


Z filmových projekcí (dvě probíhaly v kině Scala, zbytek v prostorách výstaviště) jsem stihl jen letošní anime novinku Vražedný orgán (r. Šuko Murase, 2017). Šlo o poněkud banální apokalyptickou vizi budoucnosti v kulisách animované Prahy. Vražedný orgán sice poměrně zábavně odepíral divákům některé informace, ale zásadním problémem byla jeho doslovnost, tedy každou otázku (důležitou pro narativní a hlavně tematickou rovinu díla) bylo nutné dostatečně hlasitě a dostatečně často verbalizovat. Každopádně filmové zklamání bylo rychle zapomenuto. Z přednášek pak musím zmínit vynikající Japonské animátorské peklo, v níž Meon srozumitelně a zábavně popsal, že být animátorem je vlastně dost morbidní řehole. V další přednášce (Maskulinity ve visual kei [a co je na nich sexy]) zase Petra Fišerová odhalila nečekané sex symboly. Největším zážitkem pak bylo samozřejmě Divadlo kjógenu, které předvedlo dvě krátké frašky (Kulíci a Horský asketa zlodějem tomelů). Obě dvě naprosto fascinující a geniálně vtipné. Láska na první pohled.

pondělí 1. května 2017

Několik poznámek k poslední Chinese Odyssey (2016) a nezastavitelné mašině jménem Jeffrey Lau

Cesta na západ je jednou z nejčastěji adaptovaných látek v hongkongském, potažmo čínském filmu. Opičí král patří mezi ta nejdůležitější literární díla a jeho filmových (či seriálových) adaptací jsou už desítky. A právě Jeffrey Lau se podílel na té nejpopulárnější.

Lau byl v dobrý čas, na dobrém místě, na přelomu osmdesátých a devadesátých let se totiž několikrát spojil se Stephenem Chowem - nejprve v akčnějším pokračování Thunder Cops (Thunder Cops II, 1989) a poté v mo lei tau spin-offu God of Gamblers (r. Jing Wong, 1989) s názvem All for the Winner (1990). Jejich spolupráce vrcholila (podobně jako Chowova popularita) v polovině devadesátých let, kdy spolu natočili pravděpodobně nejlepší příběh Opičího krále, dvoudílnou A Chinese Odyssey (první část se jmenovala Pandora's Box, druhá Cinderella). Ta definitivně zasadila Stephena Chowa mezi ty nejpopulárnější osobnosti hongkongské kultury (vedle komiků jako byl například Michael Hui).

A Chinese Odyssey (1995)